|
|
Anti-inflammatory effects of ursodeoxycholyl lysophosphatidylethanolamide on THP-1 human macrophages via Toll-like receptor 4
Horvátová, Alžbeta ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Nachtigal, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Alžbeta Horvátová Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek PhD. Název diplomové práce: Protizánětlivý účinek UDCA-LPE na lidské makrofágové buněčné linii THP-1 prostřednictvím Toll-like receptoru 4 Nealkoholická steatohepatitida (NASH) se stala jedním z nejčastějších onemocnění jater v rozvinutých zemích. Během NAFLD je hladina ochranného fosfatidylcholinu (PC, z angl. phosphatisylcholine) snížena. Fosfolipidový konjugát žlučové kyseliny ursodeoxycholyl lysofosfatidylethanolamin (UDCA-LPE) byl navržen, aby specificky zabezpečil dodávku PC do hepatocytů. Nicméně, předchozí studie prokázaly, že UDCA-LPE má svůj vlastní hepatoprotektivní účinek a vykazuje anti-apoptické, protizánětlivé, anti-fibrotické vlastnosti a rovněž zlepšuje steatózu a hyperlipidemii na různých modelech in vivo. Tyto účinky mohou být zprostředkovány sekundárně prostřednictvím modulace imunitního systému. Z tohoto důvodu, s cílem zjistit jestli má UDCA-LPE přímý vliv na buňky imunitního systému in vitro, jsem změřila pomocí ELISA uvolňování prozánětlivých cytokinů TNFα, IL-6 a IL-1β v LPS- indukovaných THP-1-derivovaných lidských makrofázích. Kromě toho účinek UDCA-LPE na MAPK signální dráhy a nukleární translokaci NFκB byl...
|
|
|
Studium biologické funkce nádorového supresoru HIC1
Hlavatá, Adéla ; Kořínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
Souhrn Nádorový supresorový gen HIC1 kóduje transkripční represor z rodiny BTB/POZ. Ve velkém množství nádorů bývá často umlčován hypermetylací svého promotoru. HIC1 je také negativním modulátorem kanonické signální dráhy Wnt, jež se významně podílí na regulaci sebeobnovy kmenových buněk střevní výstelky. Střevní výstelka je díky své stavbě vhodnou modelovou tkání pro výzkum kmenových buněk a jejich patologie. Protože kompletní "knock-out" myšího genu Hic1 je embryonálně letální, byla biologická funkce tohoto genu zkoumána pomocí podmíněné delece v dospělosti. Expresní čipovou analýzou myších embryonálních fibroblastů jsme zjistili řadu nových cílových genů Hic1, z nichž nejzajímavějším v souvislosti s rakovinou jsme shledali gen Toll-like receptor 2. Na regulaci exprese těchto cílových genů má pravděpodobně vliv i p53, ačkoliv přímé působení nebylo potvrzeno. Hic1 ovlivňuje zastoupení typů diferencovaných buněk ve střevním epitelu pomocí regulace Atoh1. Po vyřazení Hic1 ve střevním epitelu jsme pozorovali a kvantitativně potvrdili zvýšené množství pohárkových buněk. Ovlivnění dráhy diferenciace epiteliálních buněk může být jedním ze způsobů, kterým Hic1 plní i funkci potlačování nádorů.
|
|
|
Buněčné signální dráhy zapojené v synchronizaci savčích biologických hodin
Červená, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Svobodová, Irena (oponent)
Biologické hodiny savců jsou založeny na endogenních rytmických oscilacích takzvaných hodinových genů, které ovlivňují načasování vnějších projevů, například rytmické střídání spánku a aktivity. Tento vnitřní mechanismus, jehož vrozená perioda se mírně odchyluje od solárního času, je možno seřizovat různými vnějšími synchronizátory na periodu přesně 24 hodin. Tato práce se zabývá vlivem nejvýraznějšího synchronizátoru, jímž je sluneční světlo, na molekulární podstatu změny dynamiky mechanismu vnitřních oscilací v hlavním savčím cirkadiánním pacemakeru, suprachiasmatických jádrech hypotalamu. Existuje nespočet prací, které prokázaly vliv různých buněčných signálních drah na změny cirkadiánních rytmů. Nejčastějšími metodami posuzování fázových změn oscilací je však měření změn ve výstupních rytmech, které ne vždy musí odrážet i změny v mechanismu molekulárním. Cílem je tedy zhodnotit, které komponenty signálních drah prokazatelně ovlivňují dynamiku rytmické exprese hodinových genů.
|
host ::
RSS.